Červená Voda

Ve 13. století za vlády Přemyslovců začala takzvaná velká kolonizace - osídlování pohraničních hvozdů mýcením lesů. Do končin hornatých - červenovodsko, dospěla kolonizace později až ve 14. století i později . Osídlování postupovalo dvěma směry: z východu (Morava) a ze západu (Čechy). Proto jsou spojeny osudy Orlice s historií Králíckého panství a osudy dalších osad s historií panství Štíteckého. Osídlování se šířilo většinou podél vodních toků. Pravděpodobně postupovalo od Heroltic údolím Březné a červenovodského potoka. První písemná zpráva o existenci Červené Vody je z roku 1481 a jednalo se o prodej Štíteckého panství, zapsaný v olomouckých zemských deskách. Kdysi Malé Heroltice.

Na Červenovodsku ve středověku žilo původně smíšené česko-německé obyvatelstvo. To do zdejších končin přicházelo v průběhu 14. a 15. století v rámci osídlování pohraničních oblastí Českého království.

Po bitvě na Bílé hoře, morové epidemii (1633) a vydrancování území vojsky generálů Torstensona (v letech 1642 a 1643) a Wittenberga (r.1646) za třicetileté války byl úbytek obyvatelstva doplněn novými kolonisty z Německa. Takže v 17. a 18. století došlo téměř k úplnému poněmčení obce.

Na začátek

Obec Červená Voda leží v údolí, které se nazývá Králická brázda. Je to nejjižnější zúžená část většího celku Kladské kotliny, která se v současné době rozkládá převážně v Polsku. Okraj brázdy na západě tvoří mohutná hradba Bukovohorské hornatiny. Z ní nápadně vystupuje Suchý vrch (995 m) a Buková hora (958 m). Mezi nimi je nepříliš výrazná sníženina, nazývaná Červenovodské sedlo, do kterého stoupá serpentinami hlavní silnice č. 11 (Praha - Ostrava) a překonává tu výškový rozdíl 300 m. Do Králické brázdy velmi příkře spadající Bukovohorská hornatina je nejjižnějším výběžkem Orlických hor.

Východní okraj brázdy již netvoří tak mohutnou hradbu, ale je více rozčleněn údolími potoků na jednotlivé hory a skupiny kopců, z nichž je nejvýraznější Křížová hora (735 m), Spálenisko (746 m) a Kamenáč (730 m). Tyto kopce, spolu s poněkud vzdálenějším Jeřábem (1003 m), patří k Branenské vrchovině, která je součástí rozsáhlého celku Hanušovické vrchoviny.

Na začátek

Králická brázda vznikla v třetihorách jako tzv. prolom. Staré přeměněné horniny (migmatity, svory) byly ve druhohorách v době křídové zaplaveny mělkým mořem, které na nich zanechalo mohutné nánosy slínovců a opuk. Ve třetihorách pak byla tato plochá krajina podrobena zlomům, zdvihům a poklesům, při kterých území dnešní Králické brázdy pokleslo a okolní kopce byly vyzdviženy. Z kopců pak byly nánosy křídového moře postupně sneseny a obnažily se tam staré metamorfované (přeměněné) horniny. Usazené horniny se pak zachovaly jen na dně brázdy. V mladších třetihorách se tu nad nimi zvláště v severní části brázdy usadily činností tehdejších řek vrstvy štěrkopísků, bohatých na hnědel.

Červenou Vodou protéká k jihu Červenovodský potok, který se vlévá v Bílé Vodě do řeky Březné, jenž pramení na svazích Jeřábu a protéká Moravským Karlovem a Bílou Vodou. Tato řeka se vlévá u Hoštejna do Moravské Sázavy a voda z ní se přes Moravu dostává do Černého moře. Do Severního moře teče voda z katastru osad Dolní a Horní Orlice, kterými protéká pramenný tok řeky Tiché Orlice. Mezi Červenou Vodou a Orlicí tedy probíhá hlavní evropské rozvodí, které sestupuje ze Suchého vrchu, a na dně brázdy se snižuje až na 561 m n. m. pak stoupá na Kamenáč a dál na Jeřáb.

Na začátek

S vodou a horninami souvisí i vznik názvu Červené Vody. V době osídlování Králické brázdy z jihu tak kolonisté pojmenovali potok a následně i vzniklou ves podle červenohnědě zbarvené vody. Ta se zvláště při povodních takto zbarvovala hnědelem, obsaženým v mladotřetihorních štěrkopíscích, vyskytujících se v severní části brázdy, odkud potok přitékal. Tím se odlišoval od potoka Bílé Vody (nyní pramenný tok řeky Březné), který stékal z Jeřábu, tedy z oblasti hnědel neobsahujících tvrdých krystalických hornin. Ten dal své pojmenování Bílé Vodě.

Podnebí Červené Vody, která leží v nadmořské výšce přibližně 530 m, je pod vlivem převládajících severozápadních větrů, které sem pronikají Kladskou kotlinou. Spolu s nadmořskou výškou mají vliv na chladnější a vlhčí ráz místního podnebí. Průměrná roční teplota je +5°C, roční průměr srážek 1000 mm.

Červená Voda má 3264 obyvatele (1.1.2000). Byly k ní postupně jako osady připojeny bývalé samostatné obce Šanov, Bílá Voda, Moravský Karlov, Mlýnický Dvůr, Mlýnice, Dolní Orlice a Horní Orlice. Typem zástavby má vesnický charakter, ale počtem obyvatel převyšuje i některá města. Obyvatelstvo bylo před rokem 1946 převážně německé, větší česká menšina se tu vytvořila po roce 1918 (přes 300 obyvatel). Historicky náležela Červená Voda k Moravě, stejně jako její připojené obce (kromě obou Orlic) a patřila k politickému okresu Zábřeh a v jeho rámci k soudnímu okresu Štíty (Šilperk). Se Štíty sdílela i nejstarší historické osudy, jako součást tehdejšího malého panství šilperského. Jako jeho součást je i uváděna v listinách, poprvé v r. 1481, tehdy ještě pod názvem Malé (Horní) Heroltice. Když se v r. 1624 stal majitelem šilperského panství Karel z Lichtenštejna, připojil toto panství (včetně Červené Vody) ke svému panství se střediskem v Rudě nad Moravou. Jeho součástí byla obec až do zrušení poddanství. Od r. 1960 patří obec do okresu Ústí nad Orlicí.

Na začátek

Jako historické a kulturní památky jsou státem registrovány:

• farní kostel sv. Matouše z r. 1686 a kříž před ním, dále budova fary, morový sloup (sousoší Nejsv. Trojice) z r. 1715

• v Mlýnickém Dvoře je to kostel Narození P. Marie z r. 1575 a tzv. zámeček, pocházející z doby, kdy byl majitelem zdejší sklářské huti a statku rod Schurerů (17. století)

• v Moravském Karlově je památný kostel sv. Josefa Kalasánského z r. 1792 a kříž před kostelem

• na Horní Orlici je cenná kaplička sv. Barbory se zvoničkou z r. 1754

• v Šanově je památná socha sv. Jana Nepomuckého naproti kostelu

Na začátek

Červená Voda je zemědělsko - průmyslová obec. Zemědělství je kromě několika soukromých zemědělců reprezentováno Rolnickou společností s r.o., transformovanou z bývalého státního statku. Průmysl, dříve převážně textilní, měl v minulosti hlavní zásluhu na rozvoji obce. V r. 1910 zde bylo napočítáno kromě jiného 44 výrobců textilního zboží. Dnes tu působítři textilní závody (Perla a.s., San Valentino a.s. a Intercolor a.s.), dále pak Kartáčovny, Dřevotvar, aj.

V areálu bývalé nemocnice (zal. r. 1897) je dnes ambulantní péče s nepřetržitou pohotovostní službou a rehabilitace. Lékárna je v obnově. Obec má zdravotní středisko, velký domov důchodců, úřadovny České pošty a České spořitelny, obecní knihovnu s veřejně přístupným připojením na Internet, kino.

Dopravně je Červená Voda napojena na lokální železniční trať 024 Dolní Lipka - Štíty s pěti zastávkami v jednotlivých částech obce, má autobusové spojení včetně několika dálkových spojů. V obci je celostátně důležitá křižovatka silnice č. 11 (Praha - Ostrava) a č. 43 (Brno - Kladsko).